Role života aneb hledáme sami sebe

Jak už to v životě bývá, měla jsem dlouho pocit, že svou roli v životě znám. Většinou jsem ji připisovala profesi, které jsem se aktuálně věnovala, či kým jsem se v danou dobu cítila. K některým rolím jsem se přikláněla po delší životní etapu a některé role jen občas do života vykoukly, aby se záhy zase ponořily do ticha, než jim opět dám příležitost.

Při rozhodování jakou roli si zvolím, jsem si držela aspoň trochu řád, jak se patřičně očekává. Když jsem dorostla do věku, abych se vzdělávala, studovala jsem a má role byla studentka. Po studiu jsem začala pracovat v redakci, má role byla redaktorka. Když se nám narodil syn, přijala jsem roli matky. Některé role, které jsem si přála, mi nebyly souzené, a občas jsem si je hrála aspoň pro sebe. Jiné jsem musela přehodnotit a byly i takové, na které jsem si musela dlouho zvykat.

Léta běžela a ocitla jsem se v situaci, kdy stojím před koláží všech aktuálních rolí a mám potřebu vše přehodnotit a mezi některými rolemi se rozhodnout. Ale co si počít s tolika rolemi, které jsem si za život nastřádala - podnikatelka, šéfredaktorka, grafička a konzultant v oblasti komunikaci a nemluvě o tom, že i manželka a matka. Jak je všechny smysluplně propojit dohromady? A má vůbec smysl hrát tak složité drama?

Trvalo mi 41 let, abych pochopila, jak souvisí role života se životními zkušenostmi. To, že to trvalo tak dlouho mělo svůj důvod, aby mi došlo, proč jsem věci dělala tak, jak jsem je dělala a proč jsem tady a teď v této situaci. Ale život byl ke mně laskavý a trpělivý, dal mi čas, abych v pravou chvíli došla k cíli.

Jak se to tedy má s rolemi v životě? Zjistila jsem, přestože je jich několik a vždy se liší od předchozích, všechny mají něco společného. Přiznávám, že to asi není snadné pochopit, ale skutečně to tak je. Pokud se zpětně poohlédnete na život do minulosti, zjistíte, že všichni hrajeme několik rolí v divadle života. Zásadní poznání však je, že to, jakou a kolik rolí najednou hrajete, není podstatné. Role není to, co je důležité sledovat. Přes všechny životní role se totiž vine jedna společná nit, a to je poznání esence života.

Rozpoznat, že to takto v životě chodí, není snadné. Život je pestrý a především chaotický, většinou bývá, že si všimneme esence jen u druhých lidí a pokoušíme se napasovat ji do vlastního života. Jen stěží si uvědomujeme, že to nemůže fungovat a následkem toho se nám přihodí menší nebo větší nehody, podle toho jak to přeženeme.

Pravda je, že si máme svou vlastní esenci v životě postupně nabrat. Skládáme si ji jako sbírku jedinečných zkušeností, ke kterým se dostáváme právě přes naše role. Každou další zkušeností nám do sbírky přibude jeden střípek mozaiky poznání, kdo jsme a kam směřujeme.

Pokusím se to vysvětlit na praktickém příkladu, jak to tedy s esencí života je. Když procházíte rok co rok situacemi a poznáváte různé lidi, věřte, že všechno do sebe zapadá s maximální přesností tak, jako kolečka ve švýcarském hodinovém strojku.

Zásadní poznání však je, že to,

jakou a kolik rolí najednou hrajete, není podstatné.

Role není to, co je důležité sledovat. Přes všechny životní role se totiž vine jedna společná nit, a to je poznání esence života.

Například se rozhodnete, že nebudete studovat, ale půjdete pracovat. Ale po čase zjistíte, že práce vás nebaví a kolegové jsou povrchní. Začnete litovat, že jste se dříve přece jen nerozhodli pro studium, protože si myslíte, že jste mohli potkat moudré lidi a sami se stát moudřejšími. A tak skončíte se zaměstnáním a jdete studovat. Všimněte si, že ať si zvolíte jakoukoliv roli, vždy vám pomůže získat další střípek do sbírky pro náběr vaši jedinečné esence života.

Běžně to probíhá tak, že nejprve zavrhnete to předchozí a vrhnete se do nového s přesvědčením, že to předtím bylo špatné a to nové je to dobré. Jenže netušíte, že i to, že jste si vyzkoušeli tvrdou realitu života a zkrátili si své mládí, protože jste nešli rovnou studovat vysokou, získali jste do sbírky jedinečnou zkušenost - esenci života, která je pro vás dobrá.

Může to být zkušenost, že povrchní lidé nejsou jen v běžných zaměstnáních, ale najdete je i mezi vzdělanými. Můžete zjistit, že vysoká škola, není způsob, jak se stát moudřejším, jen lépe informovaným. A také můžete poznat, že míru moudrosti určuje náběr životních zkušeností a jak jste se dokázali nad každou nadnést. To je esence vašeho života.

Problém začíná tehdy, když hrajete několik různých rolí najednou a sami nevíte, kam se zaškatulkovat. Jsme naučeni hledat smysl ve sledu našich rolí a dbáme, aby to, co děláme nějak navazovalo a pokud nenavazuje, tak nás to buď znervózňuje, nebo si připadáme horší než ostatní a upadáme do deprese.

Můj život je poskládaný z různorodých rolí, a některé vůbec na sebe nenavazovaly – dcera, sestra, školačka, pionýrka, gymnazistka, švadlena, živnostnice, prodavačka, manželka, hospodská, číšnice, vysokoškolská studentka, redaktorka, ředitelka, matka, grafička, poradkyně v komunikaci, šéfredaktorka, obchodnice. Podle profesí či rodinného příslušenství ale neodvodíte skutečnou esenci života.

Jsou lidé, kteří se drží jen určitých rolí a jiné odmítají, protože mají pocit, že je to tak dobře, netuší, že se ochuzují o poznání vlastní esence. A jsou i takoví, kteří odmítají role, do které se narodili jako dcera či syn, či se v ní lehkovážně ocitli, jako rodičovství. Ale i ti, kteří střídají své role jako na páse, to nemají lehké, často nevědí kým jsou, protože svůj život odvozují od rolí, ne od jejich esence.

A to se stalo také mně. Je několik rolí, které jsem se rozhodla hrát najednou, ale některé jsem přijala a jiné ne. A mám potřebu se rozhodnout. Vnitřní hlas mi říká, tak co? Kým chceš být a kým ne? Dlouho mě ten hlas přiváděl do rozpaků, když se mě snažil přesvědčit, abych se s některou rolí rozloučila.

Pak se stalo něco neuvěřitelného. Uvědomila jsem si, že nemusím ze života žádnou ze svých aktuálních rolí vyloučit. Ba naopak, přece jsem se pro ně již dříve rozhodla, proto bych měla všechny role přijmout takové, jaké jsou. Tato naprosto osvobozující myšlenka mi dala křídla. Už žádné výčitky. Ulevilo se mi.

Proto ať děláte to či ono, podstatné je, kam vás to vede a pokud jste se ještě nezorientovali, určitě to brzy přijde. Takže neodmítejte vaše role, je to jen cesta k poznání. Důležité je, že to, co děláte nezavrhujete a souhlasíte se vším, co vám to přináší, tedy berete vše dobré i špatné tak, jak to je, protože smyslem života je prožít se k esenci. Tu poznáte, až si zahrajete každou roli, kterou vám život pošle a najdete dobré ve všem, co se sebou přinesly.

Článek je převzatý z BudeVeselka.cz

1 zobrazení
  • Black Facebook Icon
  • Black Instagram Icon

Korespondenční adresa:

Eva Marzini
Nad Smetankou 221/5 

Praha 9, PSČ 190 00

Schůzky a vyzvedávání zakázek:

PO-PÁ po domluvě!

Tel.: 723 419 100

INFORMACE: Nejsem plátce DPH. 

WEB DESIGN: Eva Marzini

FOTO: Renato Marzini
© 2020 by eventello.cz / Obsahový materiál na těchto stránkách je chráněn autorským právem a je majetkem eventello.cz a goodimages.cz. 

PRO FIRMY

NA ZAKÁZKU
 

MŮJ PŘÍBĚH
 

KONTAKT
 

BLOG